Napadlo Vás někdy, že by dřevo mohlo snít?
Třeba o tom, jaké by to bylo být jelenem.
Nebo zajícem.
Nebo liškou.
Nebo človíčkem.
Dřevo je živé.
Nese v sobě příběh. Tak jako my.
Někdy dlouhý, rozmanitý a zajímavý, jindy krátký a fádní.
Někdy může být osobní, jindy se o něm ani nedozvíme.
Jsme Andrea, Štěpán a Tomáš.
Máme rádi dřevo a příběhy. Taky lidi a zvířata.
A tak je hledáme. Ve dřevě.
Jsou tam  v něm a čekají…
Hledáme a nalézáme je ve dřevě, jehož cesta už se chýlila ke konci.
Odpad. Odřezky. Zbytky. Polena.
To dřevo nám může dát trochu tepla.
Nebo trochu radosti.
Stará hrušeň, pokácená na babiččině zahradě.
Kus trámu, ze stavby nové stodoly.
Židle, co zažila ještě císaře pána, ale má už polámané nohy.
Stůl po dědovi, prolezlý skrz naskrz červotočem.
Paleta z Jižní Ameriky, na které přijelo k nám cizokrajné ovoce.
Odřezky z truhlárny, popraskané a sukaté.
Příběhy…
Zvířátka vznikla nejprve na papíře.
Byla taková, aby je nakreslila i malá holčička.
Maximálně jednoduchá, s nějakým typickým znakem.
Oblázky. Mraky, Brambory…
Ušaté. Rohaté. Hrbaté. Nohaté…
A teď vznikají v našich rukách.
Z radosti a štěstí.
Z materiálu, který žije a stárne spolu s námi.
Jen ho necháváme vyprávět dál svůj příběh.
EPSON MFP image